Když je ochrana majetku důležitější než jeho růst

    Domů » Blog » Když je ochrana majetku důležitější než jeho růst

Když je ochrana majetku důležitější než jeho růst

Jak jednat, aby majetek nashromážděný ještě v příznivějších dobách nevzal s ekonomickým úpadkem kontinentu zasvé? Možností je celá řada, optimálním řešením ale je zvolit jejich kombinaci, čímž člověk rozloží rizika.

Řecký historik a filozof Xenofón už ve starověku prohlásil: „Ani peníze nejsou majetkem, když je člověk neumí používat.“ A v dnešní době by stálo za to ho ještě doplnit, že člověk by měl svůj majetek hlavně umět ochránit.

A že je co chránit. Podle studie švýcarské banky Credit Suisse činila celková globální hodnota majetku lidí v roce 2019 zhruba 360 bilionů dolarů. Z toho na Českou republiku připadalo 550 miliard dolarů.

Rozdělení světového majetku podle zemí

Otázkou, která je v dnešní době raketového růstu cen o to více aktuální, však zůstává – jak svůj majetek ochránit. Existuje celá řada doporučení a pravidel, která sice nejsou všespásná, nicméně pokud se jimi člověk jen trochu řídí, tak by si měl udržet minimálně stabilní úroveň svého majetku. A to, aby v případě krize či výkyvů finančního systému nedošlo k poklesu jeho finančních aktiv.

Základním pravidlem by přitom mělo být – podobně jako u investic – širší portfolio, tedy tak trochu ode všeho něco. Tím eliminujete negativní výkyvy v části svých investic, k propadům totiž nikdy nedochází ve všech investičních třídách najednou – tedy v akciích, dluhopisech, hotovosti, realitách, komoditách nebo třeba drahých kovech. Když k tomu ještě přidáte regionální diverzifikaci, tedy to, že majetek budete mít různě po světě, nebo třeba i v různých měnách, máte základní ochranu nastavenou.

Hotovost a reality

I když se říká, že ke znehodnocení nejrychleji dochází u hotovosti, nikdy nevíte, jak rychle budete nějakou potřebovat. Sice u ní může dojít k rychlému znehodnocení, ale za to vám může poslouží jako rezerva pro nenadále případy. Anebo jako prostředek pro realizaci další investice.

Nějaký objem hotovosti tedy každopádně je vhodné držet, i když většina bohatství by měla být uložena do diverzifikovaného portfolia investičních nástrojů, které odborníci považují za dlouhodobé uchovatele hodnoty.

Na opačném konci majetku, který je považován za tradičního uchovatele hodnoty, jsou poté nemovitosti. Obecně řečeno jde o majetkovou jistotu, o kterou je zájem v dobách dobrých i zlých, a mnozí proto nemovitosti považují za nejvyhledávanější aktiva.

Nemluvě o tom, že poslední roky ukazují obrovský nárůst poptávky po nemovitostech, což se odrazilo na prudkém růstu jejich cen. Nejen u nás v Česku, ale v podstatě po celém světě. Navíc v kontextu růstu inflace se nemovitosti ukazují i jako protiinflační investice. V momentě, kdy významněji roste cenová hladina, tak růst cen nemovitostí zpravidla tuto inflaci překoná. Berme tedy nemovitosti jako jeden ze spolehlivých stavebních kamenů při budování diverzifikovaného portfolia majetku.

 

Investiční instrumenty

Další část majetku lze uložit do cenných papírů. Ať už se jedná o akcie, dluhopisy (státní či firemní – i když ve druhém případě je dobré být obezřetný, nehnat se hned za tím nejvyšším úrokem a radši se snažit mít maximum informací), podílové fondy či penzijní fondy.

Jedna část portfolia by vždy měla mít konzervativnější charakter, který vám sice nevynese závratný výnos, ale bude jakousi „jistící kotvou“ pro chvíle, kdyby se ekonomika dostala do nějakých problémů.

Samozřejmě část výše zmíněných prostředků lze nasměřovat do dynamičtějších instrumentů, které mohou přinést lepší výnos, nicméně to s sebou nese i vyšší míru rizika.

Zlato, stříbro a další kovy

Samostatnou kapitolou pak mohou být drahé kovy. Jejich výhodou je poměrně solidní a rychlá likvidita. A hlavně to, že slouží jako držitelé kupní síly a jakési bezpečné přístavy pro dobu zhoršujícího se inflačního prostředí.

Čím vyšší inflace je, tím více cena zlata, stříbra a dalších drahých kovů roste, což pomáhá ochránit úspory a kupní sílu svých držitelů. Fyzické zlato by tedy také mělo být součástí vyvážené majetkové mozaiky.

A pokud máte obavy, že ho ve svém domově neochráníte dostatečně tlustými dveřmi a bezpečnostními okny, můžete pro něj  využít bezpečnostních schránek. Ty nabízí v podstatě každá banka, ale i další subjekty. Taková ochrana sice něco stojí – a to od několika set korun za rok až po několik tisíc (dle velikosti schránky), ale jde o vysoce sofistikované zabezpečení vašeho majetku.

Třešničkou na dortu ochrany majetku bychom mohli nazvat institut dvojího občanství. Jde sice o výrazně dražší způsob ochrany, kdy jako bohatý investor musíte investovat od desítek tisíc dolarů klidně až  po několik milionů, ale získáváte tím další úroveň zabezpečení svého bohatství.

Záleží na každém státu, ale leckdy je důvodem pro vyřízení dalšího občanství i nižší daňová zátěž, takže se vám vysoká investice časem může klidně vrátit. Výhodou jiné daňové rezidentury poté jsou odpočty na dani, daňové úlevy a výše daní.

Další výhoda dvojího občanství spočívá v bezproblémovém vlastnictví majetku v druhých zemích. Vlastnictví nemovitosti či pozemku totiž bývá omezeno jen na domácí obyvatele. Díky druhému občanství ale na případný nákup nemovitosti, ať už rezidenční či komerční, dosáhnete.

Všechny výše popsané možnosti ochrany majetku přitom mají jedno společné. Než se pro některou z nich rozhodnete – a ideálně pro jejich kombinaci, projděte si všechny vaše důvody a potřeby. A rozhodně není na škodu obrátit se na nějakého odborníka…

Sdílet:

Leave A Comment

>