Počet firem v insolvenci se téměř ztrojnásobil

    Domů » Blog » Počet firem v insolvenci se téměř ztrojnásobil

Počet firem v insolvenci se téměř ztrojnásobil.

Podnikatelé se stále častěji dostávají do problémů kvůli tomu, že jim jejich obchodní partneři
nebo odběratelé nezaplatí. „Spousta lidí neplatí, v České republice je to bohužel téměř standard,
“ říká Richard Černoch. Situace je podle něj lepší tehdy, když stavební firma figuruje jako
koncový dodavatel.

Stavební firmy zažívají v době krize těžké roky.

Více než propad zakázek však Richarda Černocha z olomoucké stavební firmy VKR-Stav
trápí rostoucí počet firem, ze kterých obtížně dostává peníze za dokončenou práci.

„Je sice obtížné projít výběrovým řízením, kde je velký tlak na cenu, ale když už uzavřeme
smlouvu, většinou to funguje. Firmy vědí, co chtějí a za kolik to chtějí. Pak většinou není
problém, aby vám zaplatily,“ popisuje svoji zkušenost.

Nejhorší podle něj je, když stavbaři pracují jako subdodavatel pro jinou firmu. „U společností,
které vám práci přeprodávají, je to mazec. Obdržíte obvykle základní část, ale další peníze
si vaši odběratelé nechávají jako pozastavené platby a tyto peníze většinou už nikdy neuvidíte,“
vysvětluje Richard Černoch.

Nepoctivé firmy podle něj kalkulují s tím, že se s nimi o menší částky nikdo nebude soudit.
A vychází jim to. „Když vám někdo dluží deset, patnáct, dvacet tisíc, do soudního sporu nejdete.
Na soudních výlohách totiž zaplatíte třicet tisíc a budete čekat tři, pět, sedm let, jak to dopadne,“
porovnává Richard Černoch.

Jeho zkušenosti nejsou ojedinělé. Organizace zastupující živnostníky a malé a střední firmy
varují, že zpožďování plateb a nedobytnost pohledávek se stávají stále větším problémem.
„Je evidentní, že se v posledních týdnech opět začíná zhoršovat platební morálka.
Firmy nemají dostatek zakázek, chybějí jim provozní peníze a začíná se zpomalovat tok peněz.

Menší a střední průmyslové podniky začínají opět klopýtat, stavebnictví
je v kritické situaci, na platby čekají drobní subdodavatelé i prvovýrobci,“
upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků
a živnostníků České republiky.

Podíl firem, které se kvůli tomu dostávají do potíží, není malý.
„Na základě našich průzkumů odhadujeme, že se v současnosti potýká se špatnou platební
morálkou svých obchodních partnerů 70 procent firem, přičemž až 30 procent jich je
druhotnou platební neschopností ohroženo zcela zásadně,“
říká prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

O zhoršující se situaci svědčí i nárůst počtu firem a živnostníků, kteří se obracejí
na poradenské společnosti zaměřené na pomoc věřitelům. „Nárůst dotazů a případů se v
posledních dvou letech projevuje neustále. Vloni se jednalo o meziroční nárůst
o 17,3 procenta,“ uvádí advokát Rostislav Kovář.

O zhoršující se kondici firem svědčí i rostoucí počet insolvenčních návrhů. Loni jich bylo
podle statistik společnosti Creditreform podáno 8398, což je téměř trojnásobek oproti
roku 2008 a téměř o čtvrtinu více než v roce 2011. Nejvíce insolvencí postihlo stavební
firmy, celkem 1215, následovaly firmy z oblasti velkoobchodu a maloobchodu.
Rostl také počet konkurzů.

„Celkový počet konkurzů meziročně vzrostl zejména u živnostenských firem. Ve srovnání
s rokem 2011 o 12 procent. Podíl živnostníků v konkurzu na celkovém počtu firem
v konkurzu loni dosáhl 29 procent a byl srovnatelný s rokem 2011,“
uvádí Miloslava Osvaldová ze společnosti Creditreform.

Trojici neveselých statistik, které ilustrují špatnou kondici tuzemských firem, uzavírají čísla
o počtu ukončených exekucí. Těch bylo v roce 2012 na 352 tisíc, což je o 64 tisíc více než
v roce 2011 a o 150 tisíc více než v roce 2010. Počet zahájených exekucí sice loni o něco poklesl,
ale především kvůli legislativním změnám.

Pomoc z Bruselu

I když vymahatelnost pohledávek nebo zpožďování plateb znamená pro české firmy velkou
zátěž, mezinárodní srovnání ukazuje, že na tom nejsou mezi evropskými zeměmi nejhůře.
Zatímco v České republice trvá v průměru od vystavení faktury k jejímu proplacení 49 dnů,
například ve Velké Británii je to 53 dnů a ve Francii 58 dnů. Žebříčku vévodí Itálie s 92 dny.
Naopak v Estonsku je to jen 26 dní, ve Švédsku 35 a v Bulharsku 37 dní.
V tuzemsku jsou faktury v průměru hrazeny 17 dní po splatnosti.

Zkrácení této doby by měla zajistit evropská směrnice, jejíž promítnutí do českého práva
koncem března schválila Poslanecká sněmovna. Podle této úpravy je pro orgány veřejné správy
i pro firmy stanovena zákonná lhůta splatnosti 30 dnů. Jen výjimečně může u veřejných institucí
dosáhnout až 60 dní a u firem delší dobu. Směrnice zavádí i automatický nárok účtovat úrok
z prodlení a zvyšuje sazby úroku.

Zatímco v současnosti odpovídá úrok z prodlení u faktur po lhůtě splatnosti dvoutýdenní
repo sazbě ČNB a sedmi procentům z dlužné částky za rok, po zavedení evropské směrnice
by se sankce měla zvýšit na osm procent.

Řada firem přitom dospěje k poznání, že partnery je třeba důkladně prověřovat, až na základě
bolestných zkušeností. „Před Vánocemi jsem musel odepsat větší části zakázky za pětadvacet
tisíc korun za dodanou koupelnu. Zjistil jsem, že firma, pro kterou jsme zakázku dělali, právně
neexistovala a neměla ani IČO. Nenapadlo by mě to, protože společnost měla webové stránky,
firemní auta a reklamy na lešení u staveb, které realizovala,“ popisuje svou poslední zkušenost
Richard Černoch.

Právě prevence je podle odborníků klíčová. Vymáhání pohledávek vždy představuje určité riziko,
že se firma ke svým penězům nedostane. „Pokud si firma řádně nezabezpečí svoje pohledávky
a aktivně je neřídí již od fáze výběru partnera, potom jí sebelepší zákony nepomohou. Spoléhal
bych hlavně na kvalitní smlouvu, záruční instrumenty, osobní a včasné jednání s partnery,
případně flexibilitu v prodeji pohledávek,“ upozorňuje Karel Havlíček.

V kvalitní smlouvě by mělo být například uvedeno, že odvedené dílo je až do zaplacení výhradním
vlastnictvím dodavatele. Měla by obsahovat jasně stanovené sankce za nedodržení platebních
podmínek. Zároveň by měla upřesňovat dodací podmínky, způsob potvrzování faktur, ale třeba
také způsob, jak řešit reklamace.

Ty se totiž často stávají záminkou k nezaplacení dodaného zboží a služeb. Mezi osvědčené záruční
instrumenty patří například bankovní záruka či pojištění pohledávek.

Právě smlouvy přitom podnikatelé v Česku stále často podceňují. „Bohužel se dnes a denně
setkáváme s velmi špatnými obchodními smlouvami, které věřitele téměř nechrání.
Dalším velmi rozšířeným nešvarem je absence jakýchkoli smluv a práce takzvaně na čestné
slovo – to se bohužel děje nejen u živnostníků, ale například i u středně velkých rodinných
firem a podobně,“ podotýká Rostislav Kovář.

Protože rok 2013 bude pro firmy minimálně stejně náročný jako předchozí
krizové roky, může být prověřování obchodních partnerů pro tuzemské
podnikatele klíčový krok, který jim pomůže v nejisté době přežít.

Převod a odkup firem + eBook ZDARMA Nastal správný čas na likvidaci firmy ?
Likvidace společnosti + eBook ZDARMA Nastal správný čas na likvidaci firmy ?

zdroj :
http://euro.e15.cz/profit/

Sdílet:

Leave A Comment

>