Přehled daňových rájů v Evropě

    Domů » Blog » Přehled daňových rájů v Evropě
Zenron Blog - Přehled daňových rájů v Evropě aneb Kde se na starém kontinentu nejlépe podniká

Přehled daňových rájů v Evropě aneb
Kde se na starém kontinentu nejlépe podniká?

Daňové ráje trápí všechny státy světa, protože jim snižují daňové příjmy do zahraničí. Nejde ale o nic nelegálního, jelikož byznysmeni si zvolením vhodného offshoru mohou daňovou zátěž optimalizovat. Nemusí přitom ani jezdit do Karibiku, daňové ráje máme totiž i v Evropě.

Evropská unie od roku 2017 pravidelně aktualizuje seznam zemí, které dle jejích kritérií patří mezi daňově přívětivé státy. V současné době jich má na seznamu 16 a podstatnou část tvoří zejména exotické destinace mimo Evropskou unii, například Kajmanské ostrovy, Panama nebo Seychely.

Jak ale upozorňuje nezisková organizace Oxfam – Evropská unie na svém seznamu přehlíží některé státy starého kontinentu, včetně členů společenství. Jde například o Irsko nebo Lucembursko, ale také o některé země západního Balkánu.

Obecně se daňové ráje hodnotí dle tří hlavních kritérií – kromě daňové transparentnosti a spravedlivého zdanění, jde i o reálné ekonomické prostředí země a jeho přívětivost.

Zkrátka a dobře, aby byla země pro zahraniční firmy atraktivní, musí kromě nízkých daní nabídnout i předvídatelný systém, jednoduchou administrativu nebo jazykovou vybavenost.

A jaké země Evropy tedy patří do škatulky daňového ráje? Dle Oxfamu jde o následující:

Kypr

Kypr byl v uplynulém desetiletí druhým nejvyhledávanějším daňovým rájem českých firem hned po Nizozemsku. Výše zdanění na Kypru se pohybuje na úrovni 12,5 %, což tento ostrovní stát řadí k evropské zemi s jednou z nejnižších daňových sazeb.

Daň se na Kypru vůbec neplatí například z dividend, na druhou stranu korporace jsou povinny vést účetnictví a provádět audit hospodářského výsledku. Tato povinnost v některých daňových rájích zcela chybí.

Lichtenštejnsko 

Malá země známá svým robustním bankovním systémem má firemní daňové sazby v rozmezí od 7,5 do 15 %. V Lichtenštejnsku mají navíc byznysmeni i firmy možnost zakládat investiční fondy, které mají licenci platnou v celé EU a odvádí se z nich pouze 4% daň z kapitálu.

Monako

Jihoevropský stát má sice výši daňové sazby pro firmy nastavenou na 33 %, což je daleko vyšší hodnota než běžné zdanění v EU (mezi 15–21 %), ovšem pokud chcete rozjet podnikání, rázem se Monako stává ideálním místem pro jeho start. Nové firmy jsou totiž v prvních letech své působnosti od placení daní zcela osvobozeny.

Nizozemsko 

Země tulipánů je oblíbenou destinací mezi evropskými daňovými ráji, i když se zde míra firemního zdanění pohybuje v pásmu od 20 do 25 %. Atraktivita Nizozemí pramení zejména z bohaté tradice podnikání, a tedy dnes i jedno z nejrozvinutějších korporátních prostředí včetně dobré vymahatelnosti práva.

K tradičním daňovým rájům nepatří především díky vyšší míře zdanění, ale také kvůli státní povinnosti vést účetnictví nebo provést audit finančních výsledků.

Irsko

Irsko se v posledních dvou dekádách soustředilo na podporu rozvoje technologického sektoru, který začalo podporovat nízkými daněmi. Sazba daně zde činí 12,5 %, což je pro zahraniční investory atraktivní.

Do země to následně přitáhlo giganty jako Google, Microsoft nebo Facebook, kteří si v Irsku vybudovali svá evropská sídla. Zemi to výrazně pomohlo – ekonomicky se neuvěřitelně zvedlo, ovšem zároveň se zařadilo mezi největší daňové ráje nejen v Evropě, ale i ve světě.

Lucembursko

Tato země v objemu peněz dokonce loni předstihla Nizozemsko. V řeči financí, Lucembursko loni ovládalo téměř 110 miliard korun zahraničního kapitálu, čímž si zajistilo těsné vítězství. V Lucembursku se daňové sazby pohybují ve velmi přívětivém rozmezí mezi 0,8 až 10 %, navíc země má dobrou vymahatelnost práva a je ekonomicky i politicky stabilní.

Švýcarsko

Evropská unie sice Švýcarsko po revizi daňových sazeb odebrala z výčtu daňových rájů, avšak i přesto zůstává velmi přívětivé pro zahraniční firmy, a proto na seznam z mnoha pohledů patří.

Švýcarské společnosti platí federální, kantonální a obecní daně, které se v celkovém součtu pohybují mezi 11 až 24 %, v závislosti na lokalitě. Zahraniční společnosti pak většinou podléhají srážkovým daním či jiným výhodám a jejich efektivní daňová sazba se tak dostává pod 10 %.

Západní Balkán

Pro mnohé to bude možná překvapení, ale i divoký Balkán dokáže nabídnout zajímavé podmínky k podnikání. On už totiž není tak divoký, jako tomu bylo na přelomu tisíciletí. Organizace Oxfam díky tomu zařadila Srbsko, Černou Horu, Severní Makedonii, Albánii, Bosnu a Hercegovinu na seznam daňových rájů.

Západní Balkán chce totiž ekonomicky dohnat Evropskou unii a v rámci podpory rozvoje hospodářství nabízí jak relativně nízké daňové sazby, tak i mnoho investičních pobídek. I proto se dnes pozornost českých podnikatelů včetně miliardářů obrací právě směrem k Balkánskému poloostrovu.

Na druhou stranu, je zde potřeba být obezřetný. Země se sice snaží přiblížit a vstoupit do Evropské unie, na druhou stranu zahraniční podnikatelé musí počítat se stále ještě politicky  nestabilním prostředím. A staré struktury ještě ne všude zcela zmizely, i proto tyto země – zejména pak Albánie – musí ještě hodně zapracovat například na vysoké míře korupce.

Alternativami daňových rájů jsou i Maďarsko a Rumunsko

Donedávna nenápadné Maďarsko dlouho směřovalo k přijetí legislativy, která by zemi přilákala víc investorů a kapitálu ze zahraničí. Aktuálně je pro podnikatele atraktivní díky rozsáhlé síti smluv o zamezení dvojího zdanění, osvobození od srážkové daně na dividendy i licenční poplatky pro zahraniční rezidenty a jedné z nejnižších sazeb daně z příjmů právnických osob. V roce 2017 totiž Maďarsko zavedlo 9% sazby korporátní daně z příjmů, která je omezena horní hranicí zisku 500 milionů forintů, tedy přes 36 milionů korun.

Vedle nízkých daní pak pohodlnému podnikání v Maďarsku napomáhá také rychlost založení společnosti, která bývá plně funkční do tří dnů od dodání dokumentů. Pro  založení s. r. o. pak stačí 3 miliony forintů, tedy necelých 220 tisíc korun. Jen 50 % částky přitom musí být splaceno při založení.

Rumunsko pak českých podnikatelům také nabízí řadu výhod. Minimální kapitál na založení s. r. o. totiž činí pouhých 200 rumunských leí – pohybuje se tedy okolo tisícikoruny, a plní tak spíš formální funkci. Kromě toho Rumunsko patří k zemím EU s nízkým zdaněním, základní sazba pro daň z příjmů právnických osob je totiž 16 %, v roce 2000 přitom ještě činila 25 %. Pro společnosti se statusem takzvaných mikropodniků je navíc daň snížena na 1 až 3 % z celkového příjmu. Srážková daň pro výplatu dividend je přitom 16 %.

Jak si mezi uvedenými zeměmi vybrat?

Výběr vhodné destinace ovlivňuje mnoho faktorů. Osobně proto doporučujeme provádět offshore optimalizaci pouze tehdy, když máte dostatečně zmapováno mezinárodní právo a podrobně znáte zákony a finanční předpisy v zemi, do které míříte. V Zenronu máme v tomto oboru bohaté zkušenosti, takže vám se vším dokážeme poradit. Více o tématu si pak můžete poslechnout v našem podcastu.

Jednotná daň?

V červnu ovšem proběhlo zasedání zástupců zemí G7, tedy sedmi největších ekonomik světa. Zde se řešila otázka jednotné sazby korporátní daně na celém světě, která by prakticky vymazala daňové ráje.

Tato otázka je sice nyní na stole, dá se ale očekávat velká nevole, a to právě od zemí jako je Irsko nebo Švýcarsko, které se přívětivosti pro zahraniční firmy nechtějí vzdát, jelikož jim pomáhá v ekonomickém růstu.

    Sdílet:

    Leave A Comment

    >