Rodinné trusty jako bezpečný nástroj ochrany majetku

    Domů » Blog » Rodinné trusty jako bezpečný nástroj ochrany majetku
Zenron Blog - Rodinné trusty jako bezpečný nástroj ochrany majetku

Není nic složitého na tom, firmu či rodinný majetek vložit do svěřenského fondu (trustu), správcem jmenovat třeba nejlepšího manažera nebo rodinného známého a do listiny přání zakotvit, že správce bude dětem z fondu měsíčně vyplácet určitou částku. Pojďme si ale tuto záležitost rozebrat blíže.

Podnikatelé stále více začínají chápat výhody, které trusty – jak se také svěřenským fondům říká – přinášejí. Jde totiž o efektivní prostředek k zajištění ochrany a správy leckdy mnohamilionového majetku. Podle analýzy advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS mají v naprosté většině případů o svěřenské fondy zájem investoři do nemovitostí a vlastníci rodinných firem.

Z obecného hlediska je samotný svěřenský fond v podstatě souborem majetku, který je držen ke zvláštnímu účelu. Cokoliv, co je do fondu vloženo – může jít o peníze, movité věci, cenné papíry pohledávky i nemovitost – však přestává být vlastnictvím osoby, která do něj majetek vložila. Nejčastěji jde majitelům o zachování důvěrnosti informací nebo bezpečné a stabilní strukturování budoucího předávání majetku v rodině a zabránění rozmělnění rodinného jmění.

V Česku je zhruba tři sta tisíc rodinných firem. Jak ukázal letošní průzkum společnosti IPSOS, více než polovina jejich majitelů uvádí, že by ji v případě dobré nabídky prodali externímu zájemci. Zároveň pak dalších 35 procent případů dodává, že jako rodiče hodlají firmu předat svým dětem. I do tohoto faktu, však promluvila pandemie koronaviru, která vedla podle respondentů k většímu semknutí v rámci rodiny a prohloubení rodinných hodnot.

Převod rodinného majetku 

Jak už bylo řečeno, svěřenský fond lze využít pro účely rodiny a elegantního převodu z generace na generaci. Například u firmy budované řadu let to může zajistit její kontinuitu, aniž by byla vyžadována přímá účast někoho z rodiny v pokračování rodinného podnikání.

S tím, jak odrůstá generace porevolučních českých „kapitánů byznysu,“ stále více rodinných podniků musí řešit, co dál. Majitelé, kteří začali podnikat ihned po revoluci v 90. letech minulého století, zvažují, zda převést svoji firmu na další generaci, nebo ji prodávat. A často jde o velmi těžké období, které prověří jejich vlastní rodinné vztahy.

V případě, že do svěřenského fondu budou vyčleněny podíly v rodinné firmě, měl by statut stanovit zejména pravidla týkající se výkonu práv svěřenského správce – jako společníka rodinné firmy.

Samotnou správu podnikání po převodu do trustu pak bude mít na starosti svěřenský správce. Následné výnosy z podnikání budou prostřednictvím svěřenského fondu přerozdělovány potomkům, jakožto obmyšleným osobám, a současně bude zachována nedělitelnost společnosti bez ohledu na výsledky pozůstalostního řízení.

Výhodou je, že se tak rodina může vyhnout dědickému řízení, kvůli němuž by například mohlo dojít k rozdrobení majetku. V tomto případě bývá někdy ve svěřenském fondu zakotven tzv. šlechtický standard, který umožňuje, aby ze zisku z vloženého majetku profitovala pouze předem defonovaná rodina zakladatele i v dalších generacích.

Nejvyšší stupeň anonymizace

Jednou z vlastností trustů je, že majetek ve svěřenských fondech lze anonymizovat. Nutno podotknout, že u nás svěřenské fondy slouží daleko více než ke skrývání majetku k jeho ochraně a správě. Nicméně je pravda, že svěřenské fondy představují v české legislativě nejvyšší možnou anonymizaci majetku. Celá věc má ale drobný háček.

Majetek totiž ve skutečnosti není úplně anonymizovaný. Už obchodní zákoník vyžaduje, aby označení fondu zahrnovalo i jeho účel, takže často lze již z těchto údajů vysledovat záměry, s jakými byly fondy založeny. U několika stovek českých svěřenských fondů jsou také v jejich názvu uvedeny jména a příjmení konkrétních osob, v jejichž prospěch byl zřízen.

Dalším háčkem je existence rejstříku svěřenských fondů, který funguje od roku 2018, a v němž musí být zapsán každý svěřenský fond operující na území ČR. Tím však nejsou narušeny výhody anonymity fondu. V rejstříku totiž není možné dohledat jméno jeho zakladatele, ani obmyšleného (pokud to tedy není uvedeno v názvu).

Důvěrné dokumenty (např. statut fondu či informace o vloženém majetku) jsou nadále uloženy v neveřejné evidenci, do které smí nahlížet jen policie, finanční úřad, FAÚ, soudy nebo státní zastupitelství.

To vyvrací obavy, že fondy budou podezřelým nástrojem sloužícím zejména k vyřešení střetu zájmů či zakrytí vlastnictví nějakého majetku nebo jeho části. Pakliže je tedy trust zřízen k vyřešení rodinného majetku, aniž by došlo k rozporu se zákonem, zaručuje diskrétnost pro 99 % případů. Nezaručí však skrytí majetku například před soudem, policí či finančním úřadem.

Chcete zajistit právní ochranu svého majetku a zachovat jej pro další generace? Pomůžeme vám se založením svěřenského fondu.

Sdílet:

Leave A Comment

>