Slibem nezarmoutíš, A L E . . . je to ještě horší

Co se týče DPH, je programové prohlášení vlády poměrně konkrétní a jasné. Vláda si předsevzala, že přijme kroky, které uleví dodavatelům – plátcům DPH, jejichž dodávka zboží nebo služeb není dlouhodobě zaplacena. V takovém případě má být DPH dodavateli vráceno. Stejně tak se vláda zavázala, že změní režim DPH v rámci EU tak, aby se daň odváděla až po zaplacení faktury. Tento závazek české vlády je zajisté úctyhodný. Škoda jen, že už 13. července 2010, tedy necelý měsíc před vytvořením programového prohlášení vlády, schválila EU směrnici, která členským státům umožňuje, aby se DPH odvádělo až po zaplacení faktury.

Novelu zákona o DPH, která reaguje na evropskou směrnici, schválila vláda až letos v létě. Klasicky počesku však předpis obsahuje novinky, které s požadavky EU mají jen pramálo společného. Novela přináší například povinné elektronické přiznání, ručení za daň nezaplacenou obchodním partnerem, který má institut nespolehlivého plátce nebo ručení, pokud obchodujete s podnikatelem, který využívá jiné účty, než které uvede daňové správě. Kdo by v zákoně hledal slibované zavedení odvodu DPH až po zaplacení faktury, bude hledat marně.

Takže ještě budeme muset pohlídat účty obchodních partnerů.

Souhlasíte asi se mnou, že jsou věci na které prostě nemůžete mít vliv, přímý či nepřímý. A to jestli můj obchdoní partner platí daně, dph, apod. to jaksi já ovlivnit nemůžu.

Dalším plánem vlády bylo, aby nové zákony, které se týkají podnikatelů, nabývaly účinnosti vždy jen v konkrétně stanovené dny, například jednou za pololetí. Podnikatelé by tak věděli, že se stačí na legislativní změny připravit právě jen v tyto dny, což by jim výrazně usnadnilo činnost. V zájmu zlepšování podnikatelského a investičního prostředí vláda v rámci hodnocení dopadů regulace (RIA) zavede test hodnocení dopadů na malé a střední podniky a v této souvislosti zavede dny právní účinnosti, píše se v programovém prohlášení vlády.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navíc už v prosinci roku 2010 připravilo balíček 21 bodů, kde označilo hlavní byrokratická omezení podnikání, která je potřeba zrušit, změnit nebo opravit. Mezi navrhovaná opatření se zařadily také dny právní účinnosti. Legislativní rady vlády měla tuto novinku řešit na počátku roku 2011. Jak tehdy upozornilo MPO dny právní účinnosti šlo (a jde) uvést do praxe “pouhým” usnesením vlády. Nyní se píše září roku 2012 a o dnech právní účinnosti si podnikatelé mohou nechat jen zdát.

Vláda dále ve svém programovém prohlášení tvrdí, že podpoří nezaměstnané, kteří začnou podnikat. Nezaměstnaný bude moci v tomto případě pobírat plnou výši podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu, uvádí se v prohlášení. Částečně vláda slib sice splnila, když od roku 2011 zavedla možnost překlenovacího příspěvku pro nezaměstnané, kteří se rozhodnou podnikat. Jedná se však o nenárokový příspěvek a dostávají ho pouze vybraní uchazeči, které určí příslušný úřad práce. Rozhodně tak neplatí teze, že každý, kdo začne jako nezaměstnaný podnikat, dostane plnou výši podpory. Takže podpora v nezaměstnanosti je trosku vzdalena realite. Platíme povaleče a každý kdo si někdy zkusil vybírat zaměstnance z ÚP nebo dokonce si nechal připravit od ÚP pohovory uchazečů, na které se polovina uchazečů dostavila v opilém nebo zvláštním stavu zapříčiněném nadměrnou konzumací alkoholu či drog zná skutečný stav věci a ostatní jsou jenom pouhá slova o sociální rovnosti a nezaměstnanosti. Zkušenost je lepší než teorie.

Vláda se ve svém programovém prohlášení rovněž zavázala, že do financování rozvoje dopravní infrastruktury zapojí také PPP (Public Private Partnership) projekty (spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklé za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb). O využití PPP projektů se přitom hovoří řadu let. Již v roce 2004 dokonce ministerstvo financí zřídilo společnost PPP Centrum, jejímž jediným akcionářem se stal stát. Hlavním cílem PPP Centra měla být příprava legislativního prostředí, včetně metodických postupů a šíření osvědčených znalostí v řízení a realizaci projektů PPP na straně veřejného sektoru. Jestliže se ale v současnosti podíváte na internetové stránky PPP Centra a kliknete si na rubriky „Projekty“, dozvíte se, že …v České republice nebyl doposud realizován žádný PPP projekt na státní úrovni. Přitom, kdo se trochu pohybuje v zahraničním businessu, tak ví, že PPP projekty jsou ve světě velmi uznávané a funkční, zejména pak BOT (Build Operate Transfer) nebo BOOT (Build Operate Own Transfer). Je otázkou zda by zase češi nepřinesly nějaké své české speciality do tohoto fungujícího systému PPP, věřím, že nějaký “czech upgrade” by na sebe dlouho nenechal čekat. Hlavně u PPP to není tak jednoduché, nepracujete jen se státními penězi, ale zhotovitel, generální dodavatel přenáší čát někdy i většinu zodpovědnosti na svá bedra vč. financování a struktury celého projektu a to bude asi taky jeden z pilířů, proč to není vhodná cesta českého businessu, zejména pak ve stavebnictví.

Vláda v programovém prohlášení myslela i na zaměstnávání znevýhodněných skupin (rodiče s malými dětmi, postižené apod.) a slíbila motivovat podnikatele k jejich zaměstnávání na částečný úvazek. Pro podporu zaměstnání na částečnou pracovní dobu rodičů s dětmi do 6 let, zdravotně postižených a osob pečujících o handicapované budou zavedeny slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, píše se v programovém prohlášení. Vláda dokonce konkretizovala, že slevy budou ve výši 7200 korun za každý částečný úvazek takovéto osoby.

Doposud ale k zavedení žádných slev nedošlo. Místo toho se omezil objem odebraných výrobků nebo služeb částkou 36násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením. Dále vláda omezila maximální částku příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů již zřízeného nebo nově vytvořeného pracovního místa na 48 000 Kč ročně a zavedla finanční spoluúčasti zaměstnavatele na vynaložených mzdových nákladech při zaměstnávání více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením.

Pan ministr sice pěkně konstatoval fakt, že jsme to “prožrali”, ovšem dobré by bylo vyspecifikovat míru odpovědnosti a rozsah slova M Y … Kdo My ? Já ? Nebo VY ? Já pracuji od svých 17 let a v 18 letech jsem měl první ŽL, nikdy v životě jsem nebyl na ÚP, ani když jsem už neměl pomalu ani na jídlo, protože vím, že koláče jsou až po práci a počítá se jen a pouze výsledek. Přeju všem podnikatelům úspěch ve všem co dělají, zdraví a klid v duši. Dum Spiero Spero, Dokud dýchám doufám . . . Tak to snad udýcháme, protože už z nás nikdo asi ani nedoufá . . .